Miliarda na stavbu rychlých sítí: v čem se ministerstvo průmyslu poučilo?

Obsah

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlašuje 7. února 2019 další kolo čerpání dotací na výstavbu vysokorychlostních sítí z OP PIK. Připomeňme, že po prvním kole výzev, ve kterém se nepodařilo vyčerpat ze 14 miliard korun vůbec nic, sektor telekomunikačních firem vyhodnotil podmínky pro čerpání jako nereálné, s přehnaným očekáváním a příliš velkými nároky na dotační projekty.

Celé Vyhlášení II. výzvy programu podpory Vysokorychlostní internet najdete na webu ministerstva průmyslu a obchodu.

Dotace mají být čerpané do bílých oblastí, vyznačených MPO na mapě intervenčních oblastí zveřejněné na www.verejnakonzultace.cz. Barvy oblastí, tzv. základních sídelních jednotek (ZSJ), určil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na základě sběru dat od operátorů. Ti odevzdávali data o současných přípojkách a o přípojkách, které plánují vybudovat v příštích třech letech. Nejmenší uznatelná přípojka má rychlost stahování vyšší než 30 Mb/s a pro zabarvení ZSJ je třeba, aby v ní alespoň 50 % domácností mělo k dispozici 30+ Mb/s. Pokud jsou v ZSJ dvě samostatné infrastruktury telekomunikačních sítí, stačí 40 %.

Druhé kolo výzvy ovlivnilo několik faktorů. Postupným vyhodnocováním sběru dat se zjistilo, že malí i velcí operátoři pokrývají území naší vlasti rychlejším internetem i bez dotací. Meziročně klesá počet domácností, které mají potíže s pomalým připojením – aktuální výzva je vypsaná pro 87 000 adres. I znatelně menší počet adres ale bude problém pokrýt, protože kohezní období, pro které je výzva vypsaná, končí v roce 2020. Podle pravidla N+3 je nutné projekty dokončit do 8. 7. 2022.

MPO proto z původních 14 miliard korun ponechalo v programu pro vysokorychlostní internet miliardu jednu. Na druhou stranu, referenti evropských fondů se poučili a zapracovali do druhé výzvy některé připomínky telekomunikačních firem. V porovnání s předchozí neúspěšnou výzvou:

  1. Je možné čerpat dotace i na aktivní technologie
  2. Zmizela podmínka pokrytí velkých oblastí. Teoreticky je možné, aby vyhrál projekt na jednu ZSJ. Minimální výše dotace je 0,5 milionu korun.
  3. V jedné intervenční oblasti může zvítězit i více projektů, pokud se navzájem nepřekrývají. Pro zbylé oblasti může být vyhlášené ještě druhé kolo projektů.

U tématu aktivních technologií došlo k rozporu v názoru sektoru a dotačních referentů na MPO. Výzva, pokud má být úspěšná a má pokrýt zmapované bílé venkovské oblasti v tak krátké době, má podle telekomunikačních operátorů mít možnost používat rádiové spoje ve volných pásmech. To MPO připustilo pod podmínkou, že budou využívat pouze technologie harmonizované s ostatními evropskými státy, od 24 GHz do 80 GHz.

Z pohledu provozovatelů sítí jde o nesmyslné omezení – změny například v pásmu 10,5 GHz nikdo nechystá. Názor sektoru potvrdil i Český telekomunikační úřad. Pro připojení samostatně stojících domů někde v horské oblasti je taková technologie nejlepší řešení – pokud je tedy nejde připojit optickým vláknem. A to nebude možné stihnout všude

Pro projekty je možné čerpat až 75% podporu, s menší podporou než 50 % (včetně) je ale jednodušší projekt podat. Dotovaná infrastruktura musí poskytovat 30 Mb/s s podmínkou možnosti budoucího upgradu na 100 Mb/s. Výzva je vypsaná pro podnikatele v elektronických komunikacích, není určená pro obce nebo komunitní sítě.

Rokem 2020 dotace do vysokorychlostního internetu nekončí. Strategie Evropské unie EU Gigabit Society naplánovala pro každého z nás 100Mb/s rychlosti. Nejlepší cestou pro zrychlování české infrastruktury je ale postupné odblokování legislativních bariér. Stát a každá naše vláda za posledních deset let proklamovala podporu rozvoje digitalizace a souvisejících sítí. Přitom právě státní podniky, jako je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebo Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), vyměřují operátorům nejvyšší poplatky za umístění sítí. Dotace to za nás nevyřeší.

 

Zdroj: https://www.lupa.cz/clanky/miliarda-na-stavbu-rychlych-siti-v-cem-se-ministerstvo-prumyslu-poucilo/